23.03.2022

Prevence spalniček s ohledem k aktuální situaci na Ukrajině


S ohledem na nižší proočkovanost a vyšší výskyt některých onemocnění na Ukrajině, je třeba zaměřit se na možné způsoby prevence i u našich občanů a zvýšit tak jejich ochranu před těmito nemocemi.

Dlouhodobě je na Ukrajině nízká proočkovanost u dětí obecně (maximálně kolem 80 % a velmi se liší podle oblastí). Z nemocí, se kterými se u nás už běžně nesetkáváme, jsou nejaktuálnější spalničky (v letech 2017-2019 při rozsáhlé epidemii počet případů přesáhl 100 000 včetně několika desítek úmrtí).

Komu spalničky v naší populaci hrozí? Kdo je vnímavý?

Především malé děti, poté co přestanou být po několika týdnech až měsících od porodu chráněny mateřskými protilátkami, a to do té doby, než jsou samy očkovány ve věku od 12 měsíců. V západní dobře živené populaci, kde děti netrpí nedostatkem vitamínů a kde je zajištěna perfektní zdravotní péče, se objevuje zhruba jedno úmrtí na 1000 případů. V rozvojových zemích je smrtnost mnohem větší. Přesto může být průběh nemoci prolongovaný s trvalými následky. Vnímavé jsou samozřejmě také děti, jejichž rodiče očkování odkládají nebo odmítají. V posledních letech byly zaznamenány desetitisíce případů i v rozvinutých zemích celého světa, kde byly spalničky zavlečeny především z Ukrajiny. Důležité je přimět rodiče dětí, kteří dosud očkování odmítali, aby nechali své děti co nejdříve naočkovat. Ochrání tak nejen vlastní děti, ale snižuje se tak pravděpodobnost dalšího šíření v populaci.
Další vnímavou populaci představují dospělí, u kterých uběhly od očkování desítky let. Očkování chrání velmi dobře a velmi dlouho, ale po 20-30 letech ochrana rychle klesá. Počet onemocnění se zvyšuje především ve věkové skupině 35-55 let. U starších se spalničky vyskytnou pouze ojediněle, protože populace nad 55 let spalničky většinou v dětství prodělala.

Další vnímavou populaci představují dospělí, u kterých uběhly od očkování desítky let. Očkování chrání velmi dobře a velmi dlouho, ale po 20-30 letech ochrana rychle klesá. Počet onemocnění se zvyšuje především ve věkové skupině 35-55 let. U starších se spalničky vyskytnou pouze ojediněle, protože populace nad 55 let spalničky většinou v dětství prodělala.

U dospělých lze případnému onemocnění předejít aplikací 1 posilovací dávky. Jedná se o živou oslabenou vakcínu, která má velmi dobrou snášenlivost. Očkování bylo na základě předchozích epidemií, ve kterých onemocnělo i hodně zdravotníků, zavedeno i na vybraných odděleních, jejichž chod byl epidemiemi částečně ochromen (kožní, infekční).

Pro zjištění imunity daného jedince (tedy zda onemocnění v minulosti prodělal, či zda má dostatek protilátek po očkování v dětství) je možné vyšetřit protilátky. To má smysl u lidí, kteří byli očkování před více než 20 lety, nemají záznam o očkování, nebo kteří prodělali radioterapii nebo chemoterapii, nebo jinou léčbu negativně ovlivňující obranyschopnost, nebo u starších osob nad 50 let, které si nejsou jisté, jestli spalničky prodělaly. Nicméně vyšetření protilátek není podmínkou pro očkování. Očkovat lze i bez vyšetření protilátek, zvláště pokud od očkování uplynula delší doba.

Očkuje se kombinovanou očkovací látkou proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím. Monovakcína proti spalničkám není v EU registrována. Předchozí onemocnění zarděnkami či příušnicemi nejsou kontraindikací očkování a nijak neovlivňují/nezvyšují nežádoucí účinky po očkování. Naopak zvyšují ochranu i proti těmto nemocem.


MUDr. Hana Tkadlecová
Centrum Očkování a cestovní medicíny Zlín


DŮLEŽITÉ ODKAZY