02.02.2022

Mýty o očkování proti covidu-19

KDE HLEDAT RELEVANTNÍ INFORMACE O ONEMOCNĚNÍ COVID-19

Relevantní informace o onemocnění covid-19 jak pro lékaře, tak pacienty, je nejvhodnější hledat primárně:

Jakékoli jiné zdroje informací mohou být zavádějící a to i přesto, že vypadají na první pohled velmi odborně či je zaštiťuje některý ze známých lékařů, vědců a dalších. Informace z různých článků a internetu doporučujeme ověřovat i jinde v jiném (důvěryhodném) médiu či na odborném portále.


NEJČASTĚJŠÍ MÝTY A DEZINFORMACE O ONEMOCNĚNÍ COVID-19

Níže uvádíme vybrané nejčastější mýty a dezinformace spojené s očkováním proti covidu-19 z webu MZ ČR:

1) Vakcína může způsobit nemoc samotnou

„Vakcínou se do těla vpraví samotný virus SARS-CoV-2 a je tak vyšší šance, že nemoc propukne."

Vysvětlení: Žádná z vakcín proti covid-19 neobsahuje celý virus, který by byl schopen se množit nebo se dostávat do buněk, a tedy není schopen infikovat člověka. Vakcíny obsahují jen součásti, které budou stimulovat imunitní systém, aby vytvořil protilátky. Vakcína není nebezpečná ani nezpůsobí nemoc samotnou.


2) Očkování nebude mít význam pro ty, co nemoc prodělali

„Onemocnění covid-19 zanechá mnohaletou imunitu. Lidské tělo si totiž pamatuje, co prodělalo za chorobu, a proto už očkování pro takového člověka není nutné."

Vysvětlení: Tzv. post infekční imunita není celoživotní ani dlouhodobá. Očkovací látka vytvoří daleko vyšší hladiny protilátek a buněčnou imunitu. Taková imunita je robustnější, a proto také dlouhodobější. Kolektivní imunity lze efektivně a nejrychleji dosáhnout jen očkováním. Samovolné promoření by mělo za následek velké množství obětí, ve hře by byla i neustálá hrozba kolapsu zdravotního systému.


3) Vakcína způsobí genetické vady

„Vakcíny mohou změnit lidskou DNA a způsobují genetické poruchy srovnatelné s hemofilií, Turnerovým či Downovým syndromem. Vakcíny jsou zločinem proti lidskosti."

Vysvětlení: Vakcína společnosti Pfizer obsahuje genetickou informaci pro tvorbu tzv. spike proteinu, což je stejná bílkovina, jako je na povrchu koronaviru způsobujícího onemocnění covid-19. Po podání vakcíny buňky přečtou genetickou informaci, na základě které začnou vytvářet tzv. spike protein. Imunitní systém člověka bude s tímto proteinem zacházet jako s cizorodou látkou a vytvoří proti němu přirozenou obranu. Pokud očkovaná osoba přijde později do styku s virem SARS-CoV-2, imunitní systém rozpozná spike protein na povrchu viru a bude připraven na něj zaútočit. Vakcína lidskou DNA nemění, ani nezpůsobuje genetické vady. Pokud by měla vakcína měnit lidskou DNA, pak by se náš genetický kód musel měnit po všem, co sníme, nebo při jakékoli infekci jiným mikroorganismem.


4) Vědci zkouší na lidech novou, neznámou technologii, tzv. mRNA

„Vakcíny farmaceutických společností BioNTech/Pfizer a Moderna pracují na principu tzv. mRNA. Jedná se o neznámou a dosud nevyzkoušenou technologii a nevíme, co v těle napáchá za škody."

Vysvětlení: Přestože jde o nový typ vakcín, na jejich vývoji se pracuje téměř 30 let. Nejedná se tedy o žádnou narychlo vyvinutou metodu. Více o mRNA covid-19 vakcíně na webu Státního zdravotního ústavu.

5) Vakcína nebude účinná

„Vakcína vyvinutá za tak krátkou dobu nebude účinná, protože uvést vakcínu na trh trvá obvykle dlouhé roky. Farmaceutickým firmám jde pouze o zisk, a nikoliv o bezpečí lidí."

Vysvětlení: Virus SARS-CoV-2 je podobný virům SARS a MERS. Týmy, které se věnovaly výzkumu vakcín na tyto viry, mohly využít předchozí znalosti a začít pracovat na vakcíně pro nový virus. Vzhledem k celosvětovému šíření viru se do výzkumu mohlo zapojit více zařízení a po celém světě mohlo být do studií zařazeno větší množství lidí mnohem rychleji. Navíc ke stanovení účinnosti vakcíny je zapotřebí, aby byli testovaní vystaveni viru v přirozeném prostředí. U méně běžných onemocnění toto může trvat léta. Díky celosvětové pandemii se však data podařilo nasbírat v krátkém čase. Farmaceutické firmy jsou také ochotné investovat do výzkumu mnohem více finančních i lidských zdrojů.
Hodnocení vakcíny probíhá podle obvyklých standardů pro zajištění kvality, bezpečnosti a účinnosti. Rozhodnutí o registraci vakcín je podloženo všemi potřebnými údaji. Urychlují se zejména administrativní kroky. Kritéria pro registraci vakcín jsou však přísnější než pro léky, protože takový přípravek se aplikuje zdravé populaci. V žádném případě tak nedochází k urychlení v té části klinických studií týkající se bezpečnosti.


6) Covid-19 je jenom horší chřipka

„Covid-19 je jenom „další chřipka“. Smrtnost nevyvolává nemoc, ale teror vládních opatření a zákazů a nemoci vyvolané nošením roušek."

Vysvětlení: Covid-19 a chřipka mají řadu podobných příznaků: horečky, suchý kašel, bolesti svalů a kloubů. Chřipka však nemá na rozdíl od covid-19 bezpříznakový průběh. Každý člověk s chřipkou se dá v populaci snadno odhalit, tedy dá se i izolovat a tím se zabrání dalšímu šíření nemoci. U covid-19 má až 40 % lidí bezpříznakový průběh, tedy o takových lidech v populaci nevíme a neumíme zabránit dalšímu šíření viru. Rovněž smrtnost u covid-19 (tj. podíl zemřelých ze všech pozitivních) je ve srovnání s chřipkou 20x – 30x vyšší. Covid-19 mívá také závažnější následky. Známé je postižení plic, dušnost, plicní fibróza trvající několik týdnů až měsíců, ale i systémové záněty. To u chřipky rovněž není tak běžné.


7) Naočkovat by stačilo jen rizikové skupiny
„Není nutné očkovat celou populaci. Naočkovat by stačilo jen rizikové skupiny, u kterých hrozí závažnější průběh onemocnění covid-19."

Vysvětlení: U onemocnění, která jsou mezilidsky přenosná, což covid-19 jednoznačně je, je nutné ochránit většinu populace. Naočkováním vybraných osob bychom sice ochránili jednotlivce, ale virus by se v populaci dále šířil. Očkováním navíc chráníme nejen sebe, ale i ty, kdo tak kvůli svému zdravotnímu stavu učinit nemohou. Vakcinace je nejefektivnější způsob, jak dlouhodobě zastavit šíření epidemie u nás i ve světě.

8) K získání kolektivní imunity by stačilo promořit populaci
„Přirozenou imunitu lze podle některých tvrzení získat jednoduše tzv. promořením. Kontroverzní strategie doporučují na pár měsíců izolovat všechny, kteří jsou virem nejvíce ohroženi, a ostatní virem řízeně nakazit. Většina lidí by podle této teorie měla mít mírný průběh a brzy by tedy společnost měla získat takovou kolektivní imunitu, že virus doslova zmizí."

Vysvětlení: Po prodělání některých virových onemocnění nezíská člověk solidní, tzv. celoživotní nebo dlouhodobou imunitu. U nového typu koronaviru se to potvrzuje. Jsou případy, kdy lidé onemocní i opakovaně. Imunita po prodělané nemoci covid-19 trvá pravděpodobně jen několik měsíců, a tedy rozhodně není dlouhodobá. Očkovací látka má tu výhodu, že je konstruovaná tak, že svým antigenem stimuluje imunitní systém k daleko větší tvorbě protilátek, než to umí samotný virus. Dá se proto předpokládat, že po očkování bude imunita solidnější a dlouhodobější než po vlastním prodělání nemoci.


ZDROJ: MZ ČR, aktuální k datu 31. 1. 2022.